Co je analýza rizik
Analýza rizik je základním dokumentem systému bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a vychází z požadavků zákoníku práce, konkrétně §102 a §103 písm. f).
Jednoduše řečeno, se jedná o identifikaci rizik jednotlivých pracovních pozic a pracovišť, stanovení míry rizika a nastavení případných opatření. Každý zaměstnavatel je pak povinen s těmito riziky své zaměstnance seznámit.
Tvorba analýzy rizik
Tvorba analýzy rizik se skládá z několika kroků.
Vydefinování pracovních pozic a jejich činností
Definovány by měly být všechny činnosti, které může zaměstnanec na dané pozici vykonávat.
- popis pracovních činností (úklid či zametání v rámci pozice uklízečky, vaření kávy/čaje na pozici asistentky apod.)
- seznam strojů a pracovních pomůcek (ruční nářadí, dezinfekce, mýdlo a další)
Stanovení rizika
Míra rizika (MR) se počítá na základě parametrů P a N, kdy P = pravděpodobnost výskytu rizika a N = závažnost následků.
P – pravděpodobnost výskytu rizika
Hodnota | Pravděpodobnost | Popis |
1 | nepravděpodobná | riziko takřka vyloučené |
2 | nahodilá | riziko málo pravděpodobné |
3 | pravděpodobná | občasné riziko |
4 | velmi pravděpodobná | riziko vyskytující se několikrát za trvání hodnocené činnosti |
5 | trvalá | riziko vyskytující se velmi často za trvání hodnocené činnosti |
N – závažnost následků
Hodnota | Závažnost | Popis |
1 | zanedbatelná | možná drobná zranění (např. oděrky) |
2 | málo významná | méně závažný úraz s ošetřením u lékaře, zaměstnanec může dále chodit do práce |
3 | významná | méně závažný úraz, ohrožení nemocí z povolání, zaměstnanec není v práci |
4 | vážná | vážný úraz s hospitalizací více než 5 dnů, úraz více osob, vznik nemoci z povolání |
5 | kritická | smrt v důsledku úrazu, zničení systému, nevratné škody na životním prostředí |
Výpočet míry rizika
Jedná se o prosté vynásobení hodnot parametru P a N.
MR = P x N
Vyhodnocení míry rizika se pak provádí dle této tabulky:
MR | Riziko | Nutnost opatření |
1 - 2 | zanedbatelné (bezvýznamné) | nejsou vyžadována žádná zvláštní opatření, nejedná se však o 100% bezpečnost, vždy je nutno na existující riziko upozornit a v případě potřeby přijmout opatření ke snížení případného rizika |
3 - 4 | akceptovatelné (přijatelné) | riziko je přijatelné, vždy je nutno přijmout minimální/přiměřená opatření (většinou postačuje školení obsluhy, běžný dozor apod.) |
5 - 9 | mírné | nutnost přijmout a realizovat opatření, postupy ke snížení rizika musí být realizovány ve stanoveném časovém období |
10 - 16 | nežádoucí | nutnost přijmout a realizovat opatření snižující riziko na přijatelnou úroveň, ke snížení rizika musí být přidělené potřebné zdroje, po realizaci opatření musí být provedeno následné hodnocení rizik, jako podklad pro hodnocení účinnosti přijatých opatření |
20 - 25 | nepřijatelné | nutnost okamžitého zastavení činnosti nebo odstavení zařízení z provozu do doby realizace nezbytných opatření a nového vyhodnocení rizik, činnosti nesmí být prováděny nebo v nich nesmí být pokračováno, dokud není riziko sníženo |
PŘÍKLAD
Pracovní pozice: uklízečka
Pracovní riziko: zakopnutí o předměty
- parametr P můžeme zařadit do hodnoty 2 –„nahodilé“. Nelze předpokládat, kdy zakopne.
- parametr N pak také 2 – „málo významné“. Zakopnutí zpravidla nebývá fatální a kromě naraženiny se většinou nic nestane.
Míra rizika se tedy vypočítá jako 2 x 2 = 4, což dle tabulky zařadíme do akceptovatelného rizika, kde v podstatě postačí informovat zaměstnance, že se to může stát a není potřeba zavádět další opatření.
Určení hodnot parametrů pro výpočet rizika
Správné určení hodnot jednotlivých parametrů zpravidla vychází ze zkušeností odpovědné osoby, zejména tedy odborně způsobilé osoby v BOZP.
Není vhodné hodnoty cíleně snižovat, např. s úmyslem úspory za osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP). Podhodnocení může nést důsledky v případě pracovního úrazu, kdy může proběhnout detailní kontrola např. z inspektorátu práce. Dotčena pak může být oblast ochrany zaměstnance při práce, náhrady škod apod.
Návrh opatření a přepočet rizika
Pokud však parametr MR vychází ve vyšších hodnotách, je potřeba zavést opatření ke snížení rizika. Těmi mohou být:
- použití osobních ochranných pracovních prostředků
- zavedení opatření proti vzniku nežádoucího jevu (např. instalace zábradlí na schodech)
O tom, co jsou osobní ochranné pracovní prostředky, píšeme v samostatném článku.
PŘÍKLAD
Uklízečka pracuje s chemikáliemi, u kterých je značné riziko poleptání kůže. Aby zaměstnavatel zajistil bezpečnost práce této zaměstnankyně, může za pomoci vhodně zvoleného OOPP, např.: gumových rukavic, výrazně snížit riziko poleptání. Jelikož se díky zavedení opatření sníží pravděpodobnost vzniku nežádoucího jevu (poleptání), snižuje se tak i MR.
Seznámení zaměstnanců s riziky a opatřeními
Každý zaměstnanec by měl být prokazatelně seznámen s možnými riziky své práce a také opatřeními, která jsou vhodná pro jejich eliminaci. Dokument o seznámení se s riziky by měl být zaměstnancem podepsán a založen do dokumentace BOZP.
Co vše by měla obsahovat dokumentace BOZP, si můžete přečíst v samostatném článku na našem blogu.
Kontrola rizik
Kontrola rizik by měla být prováděna pravidelně, a to na základě:
- ročních kontrol stavu BOZP
- pracovních úrazů
- jiných skutečností (nový stroj, pracovní pozice, změna technologie apod.)
Analýza rizik je „živý“ dokument a je tedy nutné jej průběžně aktualizovat. Např. při koupi nového stroje, změny povahy práce, rozšíření pracovní činnosti zaměstnance. Cílem je vytvořit co nejbezpečnější pracoviště.
